Festival čajové kultury
Již po čtvrté se konal v Plzni ve dnech 20.10. – 15. 11. 2006 Festival čajové kultury pod záštitou hejtmana Plzeňského kraje a Japonského velvyslanectví v ČR.
Ředitelem a dramaturgem této akce byl Ivoš Hucl, který je majitelem Bezejmenné čajovny ve Šťáhlavicích. Festivalu nešlo o transplantaci hodnot Dálného východu do našeho evropského prostředí, ale šlo o to, aby lidé mohli zapomenout na hluk města a do svého hektického způsobu života vnesli prvky harmonie, přirozenosti a klidu.
O čajové kultuře lze hovořit od 8. století našeho letopočtu, kdy byla napsána legendární kniha Čchat´ing – Kniha o čaji. V knize se můžete dozvědět, jak a s čím se správně připravuje čaj, ale také něco o estetice, filosofii i poezii.
Celý měsíc se návštěvníci seznamovali s čajovými obřady, uměním ikebany, s prací v keramické dílně a mohli také navštívit japonskou čajovnu a prodejnu čajů a keramily.
Mnozí se seznámili s kaligrafií a také si mohli společně s dětmi složit papírovou skládačku origami. Obdivovali také mistra meče Vladimíra Hotovce, který se svojí skupinou předvedl tradiční bojová umění. Mnozí vyslechli také přednášku o bojovém umění Shintaido.
Výstavy a přednášky probíhaly v Západočeském muzeu v Plzni. Dílny, bojová umění, tance a program pro děti se konal na zámku Kozel nedaleko Plzně a koncerty alternativní scény a přednášky o bojovém umění si návštěvníci poslechli v Bezejmenné čajovně ve Šťáhlavicích u Plzně. Svou troškou do mlýna přišli i divadelníci, kteří v Měšťanské besedě připravili pro diváky experimentální taneční divadlo, performance a mnoho jiného. Diváky zaujala řada přednášek. Například Matrix a snění o japonské elektronické hudbě, či vypravování o proměnách Vietnamu , akce Vějíř a meč a výstava japonských hraček.
Během festivalu bylo v přednáškovém sále Západočeského muzea promítnuto i několik zajímavých filmů. 1. listopadu jsem navštívila premiéru filmu „Dotek z druhého břehu“. Režisérem a scénáristou tohoto filmu je Viliam Poltikovič. Před rokem 1989 točil filmy s psychologickou a sociologickou tématikou, po roce 1989 se zaměřuje na dokumentární filmy s převážně duchovní tématikou. Dosud natočil přes 100 filmů a pracuje zejména pro Českou televizi. Je držitelem ceny na festivalu v Barceloně a ve Vídni, za „Kapku z poháru nesmrtelnosti“ získal hlavní cenu na mezinárodním festivalu etnografických filmů v Bělehradě.
Film „Dotek z druhého břehu“ byl natáčený v Čechách, Nepálu a v Tibetu. Ve filmu sledujeme příběh ženy, pocházející z českého, křesťanstvím ovlivněného prostředí, jak se vyrovnává s odchodem blízkých lidí. Výpověď hlavní hrdinky Edity je prokládána citacemi v přednesu Jana Kačera, jde o citáty, jejichž autory a prameny jsou Buddha, Jeho Svatost 14 dalajlama, Sogjal Rinpočhe a jiní.
V naší společnosti je smrt považována za tabu. Podívat se umírajícímu do očí, je jako podívat se do vlastního zrcadla. Naučme se především naslouchat a klidně mlčet. Důležité je to, co už znali naší předci, umět se zklidnit, uspořádat si své věci i myšlenky a připravit se na odchod. Říká se, že lidé nejsou připraveni ani na život a ani na smrt. Proto je opravdu nutné se občas zastavit, a jen tak nic nedělat..Během celého filmu si projdeme překrásnou velehorskou přírodu, seznámíme se s některými kláštery a budeme obdivovat posvátnou horu Kailash.
Já vím,že mnozí Jste Festival čajové kultury v Plzni nemohli navštívit, ale i pro Vás mám jedno doporučení. Když si budete chtít chvilku odpočinout, navštivte Japonskou zahradu v Karlových Varech nedaleko hotelu Richmond. Slouží k meditaci a založila jí paní Masumi Schmidt-Muraki a slavný japonský zahradní architekt Kanji Nomura. L.M.